Farnost sv. Petra a Pavla Prostějov

Kostelní okna

Kostelní loď má sedm oken, v presbytáři nalezneme tři. Okna z roku 1940 měla vitráže z brněnské dílny Otmara Vačkáře. V roce 1945 při bombardování Prostějova byly téměř všechny vitráže zničeny. Ty byly později opět poničeny a jejich celková oprava byla provedena až po pádu komunistického režimu v roce 1989. V kostele se nachází okna s vitráží:

• Srdce Panny Marie
• Božského srdce Páně
• sv. Otýlie a sv. Aloise
• sv. Cyrila a sv. Metoděje
• sv. Václava
• sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha
• sv. Anežky a sv. Ludmily
• sv. Michaela Archanděla
• sv. Josefa a sv. Víta
• sv. Cecílie

Oltáře v kostele

Hlavní oltář Poslední večeře Páně byl nově zřízen po přestavbě kostela v roce 1731. Umístění Poslední večeře Páně na oltář je neobvyklé a velmi vzácné. Sousoší se skládá z postav dvanácti apoštolů s Ježíšem uprostřed v životní velikosti. Sochy jsou z lipového dřeva a jsou polychromované. Na mírně nakloněném mramorovém stole je na míse položený beránek, chleby, misky a slánka. Vedle Krista sedí po pravici sv. Petr, po levici sv. Jan. Poslední na epištolní straně sedí Jidáš, který v ruce drží měšec s penězi. Autorem sousoší je olomoucký sochař Andreas Zahner.

Nad hlavním oltářem se nachází velký obraz sv. Petra v okovech. Jedná se o olejomalbu malíře Jarolíma Antonína Stantejského z Litomyšle.

Oltář sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1731. Dominantou je obraz sv. Jana Nepomuckého, vznášejícího se v oblacích. Jedná se o olejomalbu malíře Františka Velehradského. Uprostěd menzy je soška sv. Josefa s Ježíškem a po bocích dva adorující andělé se zlatými křídly.

Oltář Panny Marie s Dítětem je z roku 1737, dříve zasvěcený sv. Valentýnovi. Uprostřed stojí soška sv. Terezie. V dřevěníém tvarovaném rámu se nachází obraz Panny Marie

Oltář sv. Petra a Pavla byl dříve zasvěcen Panně Marii Ustavičné pomoci. Jde o výtvarně hodnotný barokní oltář z roku 1731. Je stejně výtvarně řešen jako oltář sv. Jana Nepomuckého. Autorem obrazu sv. Petra a Pavla je František Velehradský.

Oltář sv. Krišpína a Krišpiniána byl zřízen v roce 1737. Autorem oltáře je sochař Karel Vyšehradský. Po bocích oltáře jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše. Na oltářním obrazu jsou znázorněny klečící postavy sv. Krišpína a Krišpiniána. Nad nimi se sklání ježíš Kristus – Salvátor. U nohou světců je anděl s atributy meče a s obuvnickým náčiním a s párem opánků.

Oltář sv. Kříže je v klasicizujícím stylu s umělecky cennými plastikami. Byl postaven v roce 1732 nákladem Matěje Alberta, prostějovského měšťana a radního. Nalézají se zde sochy sv. Dominika a sv. Kateřiny Sienské. Uprostřed je monumentální obraz Ukřižovaného Krista od Jana Prachaře. Na vrcholu oltáře je v oválném rámu obraz Boha – Otce, který má na prsou holubici, znázorňující Ducha svatého.

Kazatelna

Kazatelna je zavěšena na pilíři vítězného oblouku. Je dřevěná, mramorovaná, zdobená zlatými řezbami. Kazatelna pochází z roku 1874. Má volně zavěšenou ambonu, přístupnou dřevěným schodištěm. Parapet ambony je dělen na sedm polí, v nichž je šest obrazů. Jedná se o olejomalby na plechu s výjevy ze života Ježíše Krista.

Na prvním obraze je narození Páně, na druhém Ježíš s učiteli v chrámu, na třetím Ježíš s andělem na hoře Olivetské, na čtvrtém je Ježíš Ukřižovaný, na pátém je znázorněno Zmrtvýchvstání Páně a na šestém je Ježíš při Posledním soudu. Na kazatelně na pozadí řečniště je obraz svaté Anny s Pannou Marií. Na podhledu kazatelny je holubice Ducha Svatého. Kazatelnu vyrobil prostějovský řezbář Jan Fabel, který za svého života několikrát opravoval i boční oltáře farního kostela.

Nový presbytář

Nový presbytář byl vytvořený v roce 2010 podle návrhů Ing. Josefa Indry. Posvěcen byl téhož roku biskupem olomoucké arcidiecéze Mons. Josefem Hrdličkou.

Křtitelnice

Nachází se v kněžišti na epištolní straně. byla vyrobena z šedého mramoru. Jde o novou křtitelnici z roku 1943 od prostějovského kameníka Václava Becka.

Náhrobní kameny

Pod hudebním kůrem jsou zasazeny do stěn dva náhrobní kameny. Na evangelní straně je pískovcový náhrobník Jana Lhotského ze Ptení. Zde je postava rytíře v brnění hledící k oltáři. Na epištolní straně se nachází mramorový polychromovaný náhrobník patřící vladykovi Janu Matouši z Bystřice. Je na něm postava stojícího rytíře v brnění, s nepokrytou hlavou.

Hudební kůr

Nachází se na stlačeném klenutém oblouku. Přístup na něj je zvenčí vchodem v severní zdi lodi. Vede k němu vřetenovité schodiště s dřevěnými stupni. Na kůru jsou nové varhany, které vyrobila místní rodinná firma Vladimíra Grygara z Prostějova Vrahovic. Nové varhany byly požehnány olomouckým pomocným biskupem Mons. Josefem Hrdličkou 9.12.2001. Varhany mají dva manuály a pedál.