Salvatoriáni

Metoděj Jaroslav Mičola, Lidická ul. 1 a

Fara a farnost sv. Petra a Pavla v Lidické ulici je spjatá s působením prostějovského kněze, vlastence, salvatoriána Dr. Metoděje Jaroslava Mičoly.

Narodil se 14. ledna 1911 v Hradisku u Rožnova pod Radhoštěm, nynější místní části Rožnova rodičům Františku Mičolovi a Rozálii rozené Hrachovové. Rodiče pracovali na tamním statku. Od roku 1917 bydleli v Zubří. Zde jako ministrant poznal při misiích v roce 1921 salvatoriánského kněze Josefa Kubáče. Právě on mu pomohl splnit touhu stát se knězem. Umožnil mu vystudovat při salvatoriánském juvenátu ve Valašském Meziříčí gymnázium.

Po maturitě v roce 1928 vstoupil Jaroslav Mičola do řádu Společnosti Božského Spasitele – Salvatoriánů a přijal řeholní jméno Metoděj. Zde od 28. září 1928 do 28. září 1929 konal noviciát. Salvatoriáni mu následně umožnili studium teologie v letech 1929–1934 na Gregoriánské papežské univerzitě v Římě. 15. července 1934 byl vysvěcen na kněze. Další studia ukončil 2. července 1935 doktorátem z teologie a filozofie. Od 1. října 1935 do 2. února 1936 vykonal vojenskou prezenční službu jako vojenský kurát.

Po úmrtí kaplana Kazimíra Wadowského byl 1. srpna 1936 ustanoven kaplanem ve farnosti sv. Petra a Pavla v Prostějově. Jeho nadřízeným a farářem byl právě P. Josef Paternus Kubáč. Kromě práce ve farnosti a výuky náboženství se podílel na činnosti v katolických spolcích i na organizačních pracích spojených se stavbou nové fary a přestavbou kostela sv. Petra a Pavla. Měl na starosti vydávání farního bulletinu Vzkříšení. Byl aktivním členem prostějovského Orla.

Po okupaci našich zemí nacisty organizoval pomocné akce rodinám, ze kterých byl některý člen poslán do koncentračního tábora. Také jeho kázání přinášela posilu a naději farníkům. Po atentátu na Heydricha se postavil na stranu těžce zkoušeného národa s přesvědčením ve vítězství pravdy, práva a spravedlnosti. Za výrok, „že Hitler bude nakonec poražen a že náš národ projde vítězně všemi zkouškami, neboť právo naší české věci se nedá na věky udupat“, byl udán na gestapu. 24. června 1942 byl zatčen při výuce náboženství na obecné chlapecké škole v Kollárově ulici. Poté byl odvezen na faru, kde mu gestapo prohledalo byt. Následovalo převezení do Olomouce, kde byl vyslýchán a i mučen. Olomoucké gestapo jej potom odvezlo do Brna. 2. července 1942 byl stanným soudem v Brně odsouzen k trestu smrti z důvodu nepřátelského smýšlení vůči třetí říši, které šířil mezi lidmi. 3. července 1942 byl jednatřicetiletý statečný kněz-vlastenec ThDr. Metoděj Jaroslav Mičola popraven zastřelením v Kounicových kolejích v Brně.

Jeho památku dosud připomíná jméno na pamětní desce ve vestibulu školy na Husově náměstí a název ulice v Držovicích. Nyní jej připomíná také kámen zmizelých, který byl položen před farou 26. 6. 2025